Milovaný Pastýř našich duší odnímá nám svou přítomnost,
postřehnutelnou
smysly, aby dal hříšníkům své útěchy.
A vede-li nás na Tábor, bývá to
jen na okamžik...
údolí jsou skoro vždy pastvinami a zde si též vybírá „v
poledne místo k odpočinku“.
V dubnu 1874 vrátila se Terezii ze Semalle
do Alenconu.